Není vlna jako vlna: Poznejte merino a další hity (nejen) zimní sezóny

Říkají vám něco pojmy jako merino či alpaka vlna? Měly by. Žádný jiný materiál totiž v zimě nezahřeje tolik jako vlna. Představíme vám ty nejznámější druhy i jejich výhody.

Vlny mohou být na moři i na vlasech, my se ale v tomto článku budeme věnovat výhradně vláknům získaným ze zvířecí srsti. Nejčastěji se zpracovává vlna z ovcí, koz a velbloudů, setkat se však můžete i s méně typickou vikuní vlnou.

Vlna se získává stříháním či kartáčováním, zvíře při této proceduře nijak netrpí. Zajímavostí je, že díky pravidelné úpravě roste kvalita i hustota srsti. Surová vlna se následně musí jemně promýt ve vlažné vodě, případně nabarvit a poté už se může spřádat. A co všechno se z vlny dá vyrobit? Vše od svetrů, čepic, vest a kabátů až po hračky, deky nebo třeba koberce.

Proč jsou vlněné výrobky tolik žádané? Má to hned několik důvodů:

• Jde o ryze přírodní materiál.
• Vlna je odolná vůči vodě, dokáže tedy ochránit před vlhkem.
• Udržuje stabilní teplotu těla, je proto ideální do chladného počasí.
• Na rozdíl od umělých vláken nepohlcuje pachy.
• Pyšní se dlouhou životností.
• Je nádherně hebká na dotek.
• Jde o materiál vhodný i pro alergiky a jedince s velmi citlivou pokožkou.

Jednotlivé druhy vln si můžeme rozdělit podle toho, od jakého plemene pocházejí. Každý druh má své vlastní jedinečné výhody a vlastnosti.

Ten vůbec nejměkčí druh vlny se označuje jako střižní nebo také panenská. Jde o vlnu z prvního střihu jehňátek, která je tou nejjemnější srstí, kterou zvíře za celý svůj život vyprodukuje. Výrobce se touto mimořádně kvalitní vlnou pochopitelně rád pochlubí, na etiketě tak můžete najít například anglické označení „virgin wool“.

Nejoblíbenější druh vlny pochází z ovcí merino. Hlavním benefitem merino vlny je její extra jemnost. Nekouše, i na nahé kůži vám bude dokonale příjemná. To je ostatně důvod, proč se z ní vyrábí i spodní prádlo, termoprádlo či oblečení pro novorozence. I když merino ovce pochází ze Španělska, nejvýznamnějším producentem této vlny je dlouhodobě Austrálie a Nový Zéland.

Vlna Alpaka je dražší, ale díky své hebkosti populární. Pochází z domestikovaného druhu původně divoce žijící lamy alpaca. I když se dnes chová ve Spojených státech, Austrálii i Evropě, jejím domovem je Jižní Amerika. 

Oproti ovcím z alpak získáme mnohem méně srsti. Jedna alpaka přinese ročně maximálně 3 kg vlny. Právě to zvyšuje cenu této suroviny. Alpaka vlna se proto často využívá jako příměs – výsledný produkt je poté kvalitnější, ale vaši peněženku nezruinuje. Oblíbené je zejména sportovní oblečení z vlny alpaka.

Kašmír je získávaný ze srsti kašmírských koz. Zpracování je extrémně náročný proces, někteří tradiční výrobci si svůj postup dosud přísně střeží. Výsledkem je velice hřejivá kašmírová vlna, která je nádherně hebká na omak. Její nevýhodou je sklon ke žmolkování, při správné péči ale vydrží dlouhé roky. 

Zboží z kašmírské vlny bývá výrazně dražší než výrobky z jiných materiálů. Setkat se také můžete s padělky z údajně „pravého“ kašmíru, přitom se jedná pouze o imitaci.

Pro výrobu této příze se používá srst kozy angorské. Jedná se o druh koz původně z Asii, které se dnes ve velkém chovají i v Jižní Africe nebo v Texasu. Mohér v porovnání s ovčí vlnou absorbuje více vlhkosti a je odolnější vůči opotřebení. Spíše než na poli módy je dnes využívaný v čalounictví.

Čekali byste, že angorská vlna bude pocházet od angorských koz? Nenechte se zmást. Ve skutečnosti se jedná o vlnu ze srsti angorského králíka. Její získávání je časově i finančně náročné. Protože je navíc největším producentem angorské vlny Čína, mnozí si kladou i otázky ohledně zacházení se zvířaty.

Velbloudí vlna se získává ze srsti velbloudů baktrijských, jejichž domovinou jsou chladné oblasti Mongolska, Číny a Ruska. Tato vlna potěší každého příznivce udržitelnosti. Velbloud baktrijský totiž přirozeně líná každé jaro, nemusí se tedy stříhat ani kartáčovat. A využití? Na přikrývky, kabáty i šály.

Vlna ze srsti lamy je poměrně tvrdá, a to jí propůjčuje typické vlastnosti: pevnost a dlouhou trvanlivost. Lamí vlna se nejčastěji používá při výrobě nástěnných závěsů a koberců. Vlákna z lamy se rovněž často spřádají dohromady s ovčí vlnou –⁠ z této směsi jsou následně vyráběné svrchní oděvy a doplňky na bydlení.

Vikuňa je příbuzná lam a alpak. Z její srsti vzniká jedna z nejvzácnějších vln vůbec. Někdy se jí říká „vlákno bohů“. Za tuto přezdívku vděčí své nadpozemské jemnosti a hřejivosti. Kdysi dokonce byla vyhrazena pouze pro královské rodiny. Vikuní vlna špatně snáší umělé chemikálie, většinou se proto zachovává její přirozená barva.

Pod označením quivit vlna se skrývá srst z pižmoně arktického, který žije v Kanadě a na Aljašce. Už to vám napoví, k čemu je tento druh vlny ideální: zaručí vám přežití i v pořádně mrazivých podmínkách. Pižmoně není nutné stříhat, chovatelům stačí počkat, až zvíře začne línat. U krotkých zvířat chovaných na farmách se někdy přistupuje i k vyčesávání vlny. Takto posbíraný materiál je totiž ještě o něco kvalitnější.

Za nejlepší vlnu na světě je považována vlna z alpak. Skvěle se jí ale rovná i cenově dostupnější vlna z ovcí merino, obzvlášť z těch chovaných na Novém Zélandu. Proč právě odtud? Oproti ostatním merino vlnám má pevnější vlákna, tudíž se pyšní ještě vyšší odolností. Navíc je dokonale bílá a snáze se barví. 

Na závěr ještě častá otázka, na kterou se s nadcházející zimou bude hodit znát odpověď: Jaká je nejlepší vlna na ponožky? Merino či vikuní vlna. Obě vaše chodidla dokonale zahřejí, ty merino jsou ale přece jen výrazně cenově dostupnější. Za rozumnou částku poskytují vynikající kvalitu.